|
| |
|
| |
|
|
Vědomé tělo na Hraně: Formování adršpašského lezeckého těla
Růžičková, Johana ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá způsobem, jakým lezení v Adršpachu a riziko s ním spojené formuje adršpašské lezecké tělo. Jejím cílem je přispět touto cestou k poznání člověka dobrovolně podstupujícího riziko pohledem antropologie těla. Vychází tak z teoretického směru sociologie rizika Stephena Lynga - edgework a navazujících výzkumů dalších autorů (West a Allin, Brymer, Laurendeau) a propůjčuje si pojem hrany jako klíčový koncept formování těla vystavovaného riziku. Toto tělo je potom utvářeno na antropologických základech konceptů vědomého těla Nancy Scheper-Hughes a Margaret Lock, tělesných způsobů pozornosti Thomase Csordase a habitu Marcela Mausse. Významně se také opírá o již popsané lezecké tělo britských "adventure climbers" Neilem Lewisem. Záměrem tohoto přístupu je propojení zmíněných teoretických směrů za účelem rozšíření vědění o lidském vnímání rizika a s ním spojené emoce strachu a představení těla čelícího nebezpečí ve vztahu k individualitě i sociálním vazbám. Poznatky o adršpašském lezeckém těle vychází z několikatýdenního etnografického a autoetnografického výzkumu v Adršpachu doplněného o devět hloubkových rozhovorů s místními lezci.
|
|
|
Antropologie těla: Aplikace modelu antropologie těla na fenomén poruch příjmu potravy
Dvořáková, Michaela ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Rychlík, Martin (oponent) ; Šulová, Lenka (oponent)
Předmětem dizertační práce je teoreticko-empirická analýza a interpretace lidského těla se zvláštním přihlédnutím k poruchám příjmu potravy. Zvolená metodologie vychází z věd o kultuře, zejména z kulturní antropologie. Záměrem práce je uplatnit koncepce a teorie kulturní antropologie na výzkum v oblasti tělesnosti, konkrétně na poruchy příjmu potravy chápané jako sociokulturně podmíněné jevy. Obecným cílem práce je přispět k formování antropologie těla a systematicky budovat její teoretické a metodologické základy. Specifickým cílem práce je aplikace vytvořeného modelu antropologie těla na výzkum poruch příjmu potravy. V dizertační práci postupuji od nejobecnějšího pojetí až k partikulárním výstupům. Práce je rozdělena na tři vzájemně provázané části. Předmětem prvního bloku je expozice tématu, totiž společenskovědních koncepcí a přístupů k tělesnosti. Tato část práce má výrazně diachronní charakter výkladu tématu. Ve druhé části podávám koncepci studia tělesnosti na třech strukturálních úrovních, přičemž se opírám o koncepci antropologie těla a aplikuji ji na fenomén poruch příjmu potravy. V empirické části prezentuji výsledky vlastního výzkumného šetření zaměřeného na zjišťování body image osob s poruchami příjmu potravy. Za tímto účelem jsem zvolila uplatnění projektivních kresebných technik....
|
|
|
Tofu a činky: Percepce vlastní tělesnosti veganskými sportovci
Rutová, Simona ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Orcígr, Václav (oponent)
Tato práce se zabývá tělesností veganských sportovců. Dává si za cíl objasnit, jak je tělesnost členy zkoumaného konkrétního společenství veganských sportovců vnímána a jak je formována působením tohoto společenství a v něm sdílenými specifickými tělesnými praktikami, kterými je především veganské stravování a sportovní aktivity. Výchozími koncepty v nahlížení na tuto problematiku jsou habitus, embodiment a vědomé tělo. Pro tuto práci jsou tedy klíčové myšlenky Merleau-Pontyho a jeho vnímání tělesnosti, Csordase a jeho chápání embodimentu, a Scheper-Hughes a Lock, jejichž koncept vědomého těla poskytl analytický rámec pro tento výzkum. Výzkum poukázal na důležitost silného společenství, které veganští sportovci budují a jehož prostřednictvím pak mohou působit na těla členů společenství, a budovat tak těla prezentující veganství jako dostatečné. Právě sport hraje v tomto klíčovou roli, neboť jeho prostřednictvím budují zdravá a silná těla. Sport tak plní funkci obhajoby jejich praktik, které jsou v očích zkoumaného společenství správnou cestou a jsou jejich reakcí na současnou ekologickou krizi a amorální zneužívání zvířat za účely masové spotřeby. Právě snaha obhajoby a prezentace veganství jako dostatečného ovlivňuje praktiky sdílené ve zkoumaném společenství. Tyto praktiky pak působí na formování...
|
|
|
Stávat se poutníkem: Pouť jako proces konstrukce poutnického těla
Picková, Tereza ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Kotyk, Lukáš (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou nejmasovější evropské náboženské pouti do Santiaga de Compostela, která je zde užívána jako případová studie k ilustraci toho, jakým způsobem poutníci rozumí své zkušenosti. Skrze analýzu autoetnografického deníku a devíti rozhovorů s dalšími poutníky chci ukázat, že pouti se dá rozumět jako procesu konstrukce poutnického těla. Proces "stávání se poutníkem" probíhá pomocí různých poutnických strategií (například chůze, askeze, oddělení, samota, sdílení nebo víra), které jsou hlavním předmětem analýzy. Tento habitus, nebo spíše "technika těla" (Mauss 1968) může být během pouti naučena a užívána v běžném životě po skončení pouti. Poutnické tělo se tak stává ucelenou vtělenou schopností, stávající se z fyzické, duchovní, duševní a sociální dimenze, kde každá z dimenzí vychází z dimenze prožívání pouti samotné. Tímto přístupem ke zkoumání pouti chci ukázat, že pouti lze porozumět jako zkušenosti fyzického těla s transcendentálním přesahem, zaměřené především na individuální prožitek, ovšem konstruované v přátelském prostředí poutnických communitas, představené Victorem Turnerem (Turner 2004). Přesah této zkušenosti po skončení pouti i její podoba je též předmětem analýzy.
|
|
|
Spánek v náruči antropologie: sociální a kulturní kontext zúženého vědomí
Šťastná, Hana ; Samek, Tomáš (vedoucí práce) ; Abu Ghosh, Yasar (oponent)
Tato práce se věnuje fenoménu spaní a jeho variantám. Je výsledkem dlouhodobého terénního výzkumu a zúčastněného pozorování. Bazálním terénem se mi stala půda spánkové laboratoře, ze které ale volně vystupuji i do jiných oblastí. Čerpám nejen z mnoha rozhovorů a pozorování, přidávám reflexi vlastní tělesné zkušenosti ať už s rozličnými spánkovými režimy, tak jako objektu i vykonavatele spánkové medicíny. Metodami kvalitativního výzkumu mapuji oblast spánku ve smyslu sociálního konstruktu, jeho zakotvení jako hodnoty a snažím se poznat, do jaké míry je spánek jako konstrukt ovlivnitelný. Zaměřila jsem se na otázku, jakou hodnotu pro nás v současnosti spánek představuje, a jak společnost a působení doby může spánek formovat. Zkusila jsem se dívat i naopak. Zjistit, jestli je spánek natolik rezistentním fenoménem ze své biologické podstaty, že tyto tlaky dokáže odrazit nebo alespoň mírnit. Teoretickou oporou a výchozí perspektivou mi byla medicínská antropologie, využívám koncept biomoci a rizikové společnosti a metodologii karnální antropologie. Fenomén spánku a dalších stavů zúženého vědomí, které jsou pokládány za pasivní a neproduktivní, považuji pro jeho nenápadnost a skrytost za "špióna", který může poskytnout svědectví o významech a postojích a umožní nám tak nahlédnout na realitu z odlišného...
|
|
|
Antropologie těla: Aplikace modelu antropologie těla na fenomén poruch příjmu potravy
Dvořáková, Michaela ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Rychlík, Martin (oponent) ; Šulová, Lenka (oponent)
Předmětem dizertační práce je teoreticko-empirická analýza a interpretace lidského těla se zvláštním přihlédnutím k poruchám příjmu potravy. Zvolená metodologie vychází z věd o kultuře, zejména z kulturní antropologie. Záměrem práce je uplatnit koncepce a teorie kulturní antropologie na výzkum v oblasti tělesnosti, konkrétně na poruchy příjmu potravy chápané jako sociokulturně podmíněné jevy. Obecným cílem práce je přispět k formování antropologie těla a systematicky budovat její teoretické a metodologické základy. Specifickým cílem práce je aplikace vytvořeného modelu antropologie těla na výzkum poruch příjmu potravy. V dizertační práci postupuji od nejobecnějšího pojetí až k partikulárním výstupům. Práce je rozdělena na tři vzájemně provázané části. Předmětem prvního bloku je expozice tématu, totiž společenskovědních koncepcí a přístupů k tělesnosti. Tato část práce má výrazně diachronní charakter výkladu tématu. Ve druhé části podávám koncepci studia tělesnosti na třech strukturálních úrovních, přičemž se opírám o koncepci antropologie těla a aplikuji ji na fenomén poruch příjmu potravy. V empirické části prezentuji výsledky vlastního výzkumného šetření zaměřeného na zjišťování body image osob s poruchami příjmu potravy. Za tímto účelem jsem zvolila uplatnění projektivních kresebných technik....
|
|
| |
host ::
RSS.